Anotace

Představa osobního boha byla v téměř každém náboženství, s velmi málo výjimkami. S výjimkou buddhismu a džinismu mají snad všechna světová náboženství představu osobního boha a společně s ní přichází i s myšlenkou oddanosti a uctívání.

Buddhisté a džinisté, ačkoli nemají žádného osobního boha, uctívají zakladatele svého náboženství stejně tak, jak jiní uctívají osobního boha. Tato idea oddanosti a uctívání nějaké vyšší bytosti, která může reflektovat lásku k člověku je univerzální. V různých náboženstvích se tato láska a oddanost projevuje na různých stupních, v různých fázích. Nejnižším stupněm je rituálnost, při které jsou abstraktní myšlenky téměř nemožné a jsou stahováni na nejnižší úroveň tvořenou hmotou. Používají se formy a společně s nimi rozličné symboly. V průběhu historie světa zjišťujeme, že člověk se pokouší uchopit abstraktní pomocí myšlenkových forem nebo symbolů. Všechny vnější projevy náboženství – zvony, hudba, obřady, knihy a obrazy mají tento důvod. Cokoli, co apeluje na smysly, cokoli mu pomáhá vytvářet konkrétní představu abstraktního, toho se chopí a uctívá to.